Ondřej Špaček

Jméno a příjmení:  Ondřej Špaček

Rok narození: 1985

Bydliště:  Benešov

Obor a typ studia na TF: Humanistika; nyní Teologie v kombinové formě studia

Téma bakalářské, diplomové práce, rok obhájení DP: Baklářská práce: Scholastické předpoklady Descartových důkazů Boží existence v Meditacích o první filosofii – obhájena v roce 2009; diplomová práce: Teorie smyslového poznání Francisca Suáreze ve světle teorie Tomáše Akvinského – obhájena v roce 2011.

Zájmy: Kromě filosofie a teologie musím dále uvést vaření piva a historie pivovarnictví obecně; genealogie a dýmky

Tři slova, která mě charakterizují: když jsem se na to zeptal své ženy, hned řekla „pohoda, klídek, tabáček“

Mezi čtyřma očima (životní moto): Sub tuo praesidio

Co Vás přivedlo na TF? Proč jste si vybral TF?
Za časů svého dospívání na střední škole jsem se, jako mnoho dalších mladých lidí, nacházel ve stavu hledání. Hledání sebe sama a něčeho pevného na čem bych mohl svůj život postavit. Pocházím z rodiny, která nebyla duchovně nikde zakotvena a já cítil, že i můj život je jakýsi vratký a mělký. Na střední škole jsem studoval elektrotechniku, která se mi ukázala býti velice těsnou a na moje existenciální otázky ze své povahy samozřejmě nedokázala odpovědět. Tudíž bylo jasné, že to chce určitou změnu. V této době jsem už měl velice blízko ke Kristu, nicméně jsem v sobě měl stále jakési neurčité a také reálně nepodložené předsudky vůči Církvi samotné. Nenapadlo mě tedy nic lepšího než přihlásit se na teologickou fakultu, od které jsem očekával, že mi snad bude moct dát odpovědi na některé z mých otázek a také, že se zde setkám s živou Církví a uvidím tedy, jak je to s ní doopravdy. Přihlásil jsem se tedy na studia oboru Humanistika, které v sobě spojovala studia filosofie, religionistiky a etiky. Toto mé rozhodnutí, musím říct, způsobilo mírné pozdvižení v celé rodině a zaznamenal jsem z jejich strany nejedno pozdvižené obočí. Ale když jsem jim to vysvětlil, tak moje rozhodnutí podpořili.


Jaký byl Váš první měsíc na fakultě?
První chvíle na fakultě mi, musím říct, po čase trochu splývají dohromady. Všechno pro mě bylo nové. Větší město, bydlení na koleji, noví kolegové studenti a úplně nový druh studia než jsem byl zvyklý, jak z hlediska látky tak i formy. Z toho všeho si ale velice živě pamatuji na úplně první přednášku na fakultě. Byla to úvodní přednáška z formální a filosofické logiky od dr. Lukáše Nováka, po které mě z množství pojmů a celkové náročnosti silně rozbolela hlava a já v tu chvíli nevěděl, jestli se mám smát nebo brečet. Nicméně jsem se dokázal zorientovat velice záhy a tento předmět si velice oblíbil. Ač se to nezdá, byl to ve výsledku jeden z nejpraktičtějších předmětů, které jsem absolvoval. Logicky myslet se prostě v životě opravdu hodí.

Co Vás nejvíce ve škole bavilo?
Z počátku jsem se v rámci oboru silně orientoval spíše na religionistiku, což se ale záhy změnilo a já se začal orientovat spíše na filosofii s přesahem do teologie. Nejvíce mě bavily předměty spíše teoreticko-systematické povahy jako například metafyzika apod.  Mám za to, že jen z dobré teorie se může rodit dobrá praxe. Ale obecně můžu říci, že jsem rád studoval většinu předmětů a byl jsem skoro jako nějaká houba, snažící se do sebe nasát nejvíc informací, co jen šlo.


Kam vedly Vaše kroky z fakulty?
V době když jsem v roce 2009 končil bakalářské studium, ještě nebyla možnost pokračovat na fakultě v magisterském studiu filosofie. Tudíž jsem se musel poohlédnout někde jinde a moje další kroky směřovaly na Filosofickou fakultu do Brna. V Brně se filosofie pěstuje přeci jen trochu odlišným způsobem a s jinými důrazy a tak bylo velice zajímavé kriticky srovnat oba přístupy. Taktéž v Brně pokračovalo v navazujícím magisterském studiu i hodně lidí ze Slovenska, takže jsem společně měli dostatečně příležitostí porovnávat i mezinárodně. Musím říci, že z Budějovic jsem byl velice dobře připraven a nečinilo mi větší potíže pokračovat ve studiu filosofie a jako jediný z navazujících magisterských  studentů „odjinud“ zvládnout magisterský program ve standardní době za dva roky.

Z Brna mířily mé kroky na pražskou filosofickou fakultu na doktorské studium filosofie pod vedením pana profesora Sousedíka a po chvíli jsem nastoupil i do zaměstnání. Doktorské studium bylo velice náročné a já ho nedokázal skloubit s pracovním vytížením a usoudil jsem, že si budu muset vybrat. Po důkladném zvážení všech pro a proti jsem se rozhodl studium ukončit. I když jsem studium nedokončil, moc rád na velice obohacující čas strávený s panem profesorem Sousedíkem dodnes vzpomínám.


Čím se nyní zabýváte?
Nyní pracuji jako systémový poradce pro systém SAP v jedné nadnárodní korporaci. Kdyby mi tohle někdo řeklo před cca pěti lety, určitě bych mu nevěřil. Ale zdá se, že Někdo nahoře má velice dobrý smysl pro humor a nasměroval mě právě sem. Moje práce zde byla opravdu velkým dílem náhoda. Nicméně jsem se dokázal celkem rychle zorientovat i zde. Pro velkou část lidí ve firmě je tento systém něco jako noční můra. Mě to nikdy nepřišlo. SAP systém je opravdu komplexní, ale zároveň logický a tudíž jsem s ním nikdy neměl větší problém, když všechno funguje tak jak má. Osvojení si logiky v době studia v tom jistě sehrálo pozitivní roli.
Kromě toho jsem se opět zapsal do studií v Budějovicích, tentokrát přímo na studia teologie, čili kruh se pěkně uzavírá a je to zvláštní pocit vrátit se po letech na „místo činu“. Skvělá tvůrčí atmosféra je stále stejná, jen vyučující mají více šedivých vlasů a černé tabule byly vyměněny za nové interaktivní.


Jaké máte plány do budoucna?
Po absolvování základního studia teologie mám v plánu přihlásit se do formačního kurzu pro trvalé jáhny a poté s Boží pomocí sloužit jako jáhen našemu farnímu společenství. To byl ostatně důvod, proč jsem se na studia teologie přihlásil.

Mimoto se s manželkou snažíme vychovávat našeho dvouletého syna, ke kterému přibyla nově i holčička, jenž se narodila letos na Velký pátek. Věřím, že s pomocí shůry se nám bude dařit děti vychovávat ve víře, naději, lásce a pravdě a že pro ně bude vždycky náš domov bezpečným přístavem a místem pokoje a radosti. To je tedy spíše než plán ten nejdůležitější úkol.

Čím Vás studium na TF nejvíce obohatilo?  
Na Budějovické fakultě panuje specifická příjemná a otevřená, řekl bych až rodinná, atmosféra, kterou jsem jinde nezažil, což je pravděpodobně způsobené menší velikostí fakulty. Tato familiární atmosféra pak vede k tomu, že studenti se mají možnost setkávat s vyučujícími intenzivněji a těsněji, dokonce zde mohou vznikat i přátelství. A právě tato setkání byla nejvíce obohacující, jelikož obohatili člověka jak intelektuálně, tak některá ho dokázala i velice dobře formovat. Já jsem se na fakultě dokonce připravoval ke křtu. Na teologické fakultě v Budějovicích se nesetkává student s vyučujícím, ale vždycky hlavně osoba s osobou.


Co se Vám vybaví, když se řekne TF JU v ČB?
Místo s inspirující, svobodnou a tvůrčí atmosférou, kde se člověk může stát opravdu člověkem.

MENU